Atlas Japonska
Rémi Scoccimarro, Claire Levasseur
Tento atlas nabízí plastický obraz současného Japonska. Klade si za cíl odpovědět na otázku Jak vypadá dnešní Japonsko a kam směřuje. Po éře ekonomického rozmachu prochází země obdobím pomalého růstu. Svou roli v dynamické proměně země sehrávají nevyužité technologie, masivní zadlužení v oblasti veřejných financí či přechod na jiné zdroje energie. Mění se celá japonská společnost, proměnami prochází také oblast osídlení. Atlas je určen všem zájemcům o Japonsko.
- Éra křehkého růstu Japonska
- Více než 120 map a infografik nabízí plastický obraz současného Japonska, které se snaží znovuobjevit svoji identitu
- Přílohy: významná data, literatura a prameny, rejstřík
Japonsko v minulosti zaznamenalo obdivuhodný ekonomický růst, díky němuž nejen dohnalo většinu západních ekonomik, ale stalo se druhou nejvyspělejší zemí světa hned po USA. To, co dříve pohánělo růst, už ale dnes nefunguje. Japonsko se již 30 let nachází v období slabého a křehkého rozvoje, doprovázeného od roku 2006 také úbytkem obyvatel; navíc bylo postiženo dvěma velkými otřesy: hospodářskou krizí roku 2008 a živelní katastrofou v roce 2011. Země je neustále konfrontována s novými výzvami, které musí řešit.
Tento atlas nabízí plastický obraz současného Japonska. První část knihy představuje geografický obraz Japonska v širším smyslu – jeho osídlení, správní a regionální strukturu a hlavní rysy demografického vývoje, které formují regionální členění a vývoj celé země. Slouží jako základ pro analýzu dalších map atlasu. Druhá část se věnuje periferním a venkovským oblastem Japonska. Vývoj těchto do značné míry opomíjených území dlouho určovalo pěstování rýže na zavlažovaných polích. Tradiční hospodaření utvářelo nejen krajinu, ale formovalo i vývoj společnosti. Rýžová kultura a venkovský způsob života jsou dodnes významné. Tento svět však rychle mizí. Sílí migrace obyvatel do měst a depopulace venkova vede k návratu divočiny.
Třetí část publikace dokumentuje fenomény, které utvářejí obraz největších sídelních aglomerací – megapolí. Ty sice představují páteř a srdce Japonska, ale i ony prodělávají velké změny a jejich osud a vývoj se liší. Čtvrtá část atlasu se zabývá hospodářskými a sociálními otázkami počínaje vylíčením souvislostí mezi rozvojem japonského průmyslu a jeho dopadem na životní prostředí až po katastrofu ve Fukušimě. Posléze se zaměříme na specifičtější témata, jako je organizace posvátného prostoru, otázka chudoby, postavení žen nebo volební geografie.
Nakonec budeme zkoumat postavení Japonska v rámci světa, zejména jeho vztah k sousedním zemím a také jeho postoj ke klimatickým změnám. A stranou nezůstane ani otázka jeho integrace do organizací pro regionální spolupráci ve východní Asii.
Abychom se vyhnuli zjednodušování, častým klišé a superlativům, které s Japonskem bývají spojovány, snažili jsme se vyvarovat exotizujícího přístupu a vyhraněných soudů. Neexistuje žádné „jedno Japonsko“ a ani samotné Japonce nelze považovat za monolitický národ. Abychom Japonsko pochopili, je třeba tento vývoj osvětlit a ukázat jej z několika pohledů.