Atlas dekolonizace

Atlas dekolonizace

Nová obrazová publikace popisuje konec koloniálních říší i problémy období postkolonialismu. Kniha klade otázky týkající se obecného chápání dekolonizace z různých úhlů pohledu, zkoumá osud početných mas obyvatelstva i jedinců zapsaných do dějin. Snaží se podat globální obrázek tohoto dějinného období a vyhnout se tak jednostrannosti. Atlas je určen pro všechny zájemce o tuto problematiku.

Vydanie: 1, 2020 | Strán: 96 | Formát: 170x240 mm | ISBN: 978-80-7508-614-3
Väzba: V8A flexovazba | Ebook formát: | Dostupnosť: skladom
Systém: V8A flexovazba | ISBN: 978-80-7508-614-3
Balenie: 96 170x240 mm | Dostupnosť: skladom
cena: 15.90
Obsah
  • Neuzavřená kapitola
  • Více než 120 map a infografik zobrazujících proces dekolonizace od 2. světové války do dnešních dnů
Hlavné vlastnosti
Ukážky
Atlas dekolonizace Atlas dekolonizace Atlas dekolonizace Atlas dekolonizace Atlas dekolonizace Atlas dekolonizace
Odporúčame
Podrobnejšie informácie

Nová obrazová publikace popisuje konec koloniálních říší i problémy období postkolonialismu. Kniha klade otázky týkající se obecného chápání dekolonizace z různých úhlů pohledu: národních, regionálních a světových. Atlas střídá širší témata s případovými studiemi, zkoumá osud početných mas obyvatelstva i jedinců zapsaných do dějin. Snaží se podat globální obrázek tohoto dějinného období a vyhnout se tak jednostrannosti, která může plynout z upínání se k dějinám jednotlivých národů a států.

Atlas je rozdělen na následující kapitoly:
• Dekolonizace Asie v letech 1945–1954 jako důsledek 2. světové války.
• Zrození třetího světa: národně osvobozenecká hnutí v kontextu studené války.
• Proč se africké státy vzniklé v 60. letech staly synonymem krizí a extrémní chudoby?
• Důsledky patrné dodnes: vliv metropolí v bývalých koloniích, izraelsko-palestinský konflikt, chronická zadluženost…

Na dekolonizaci je možné nahlížet z různých úhlů. V úzkém smyslu slova představuje nabytí nezávislosti bývalých evropských kolonií. Na dlouhé období novodobé kolonizace v 19. a na počátku 20. století navazuje kratší historický úsek osamostatňování kolonií. Ten trval zhruba třicet let, od vyhlášení nezávislosti Indie v roce 1947 do roku 1975, kdy se z koloniálního područí vymanily Angola a Mosambik. Po tomto datu můžeme považovat dekolonizaci většiny asijských a afrických území a populací, kterých se kolonizace evropskými zeměmi dotkla, za ukončenou. 

Procesy přechodu na jinou formu správy země a koloniálního dědictví v období po odchodu kolonizátorů byly různé. V některých zemích se heslem doby stává návrat k předkolonizačnímu období. Ostatně všechny země na začátku své nezávislosti znovu objevují své tradice, své kořeny, jazyk a svůj původ a chtějí je očistit od nánosů, které s sebou přineslo jejich podmanění Evropany. Mnohé muslimské země se o tuto „očistu“ snaží dodnes, aby se tak vrátily k vysněnému původu, do nějž se samy uzavírají. Jiné země dokážou kolonizaci začlenit do své historie, překonat ji tak a vydat se vstříc světu, v němž hledají své místo. To je případ asijských zemí. 

Avšak vyvstávají zde dvě otázky. Za prvé: můžeme dekolonizaci považovat za dokončenou v okamžiku, kdy je dosaženo politické samostatnosti? Za druhé: zřekli se bývalí kolonizátoři paternalistického přístupu ke svým bývalým územím a byly zpřetrhány nerovné ekonomické či politické vazby příznačné pro koloniální období?

Atlas se snaží podat všechny odpovědi přehledně, jasně a objektivně, fakta doplňje mapkami a grafikami. Věříme, že kniha všechny zájemce o tuto problematiku opravdu zaujme.