Atlas pozdní antiky
Hervé Inglebert, Claire Levasseur
Historický atlas podává nový pohled na období konce starověku. Tato epocha byla vnímána převážně jako období úpadku a pádu antické civilizace a vzdělanosti. Po roce 1900 se však díky historikům umění zrodila nová perspektiva. Tato éra, dnes nazývaná „pozdní antika“, měla být podle nich vnímána kladně, a to na základě nových hodnot, které s sebou přinesla. Převažuje názor, že pád či zánik je nedílnou součástí chodu dějin, nemusí být však součástí konečnou a fatální.
| ISBN: | 978-80-7508-700-3 |
| väzba: | šitá flexoväzba, lesklé lamino |
| formát: | 170 x 240 mm |
| strán: | 96 |
| EAN: | 9788075087003 |
| balenie: | 1., 2021 |
- Rozpad římské říše a stěhování národů.
- Více než 100 map a infografik vám nabídne plastický obraz dějin vztahů Říma a barbarů.
- Přílohy: Významní „barbarští“ králové ve 4.–6. století, Významná data, Glosář, Bibliografické údaje.
Atlas přináší plastický pohled na období konce starověku, epochu pozdní antiky, rozpadu římské říše a stěhování národů. Texty doplňují podrobné mapy a infografika.
Konec západořímské říše bývá zpravidla označován buď za důsledek negativně vnímaných „invazí barbarů“, nebo za následek smířlivěji chápaného „stěhování národů“. První přístup zastávali především historikové ze zemí odpovídajících někdejším římským provinciím (Itálie, Francie, Španělsko). Druhý přístup převažoval v pracích německých historiků.
Dozvíte se například:
- Hunové, Vizigóti, Ostrogóti, Vandalové. Jak Evropu změnilo stěhování národů?
- Proč se říše na východě stabilizovala, zatímco na západě se rozpadla?
- V čem tkví význam křesťanství pro dějiny Říma?
- Byl zánik západořímské říše skutečně radikálním předělem?
Od 15. do počátku 20. století byl konec starověku vnímán jako éra úpadku zapříčiněného vnitřními faktory, které spolu s vnějšími příčinami („barbarskými“ invazemi) vedly k zániku západořímské říše. Jen někteří odborníci zabývající se právem a křesťanstvím považovali tuto epochu za pokračování antické kultury. Převládali ti, kdo konec starověku vnímali jako období úpadku a pádu antické civilizace a vzdělanosti. Po roce 1900 se díky historikům umění zrodila nová perspektiva. Tato éra, dnes nazývaná „pozdní antika“, měla být podle nich vnímána kladně, a to na základě nových hodnot, které s sebou přinesla. V současné době je všeobecně známo, že pád či zánik je nedílnou součástí chodu dějin, nemusí být však nutně součástí konečnou a fatální.
Kniha popisuje moc Říma, jeho hranice a krize, „barbarské“ kmeny v římské říši a politickou hru Římané, Hunů a Germánů. Věnuje se královstvím Vizigótů, Vandalů, Ostrogótů, Burgundů a Franků a mapuje podrobně konec západořímské říše z mnoha hledisek.
Geopolitické změny spojené s globalizací a migrací oživily zájem o studium strarověkých impérií, o hledání příčin jejich rozvoje i zániku. Velmi k tomu přispěla současná migrační krize. Tento atlas je tedy velmi aktuální studijní materiál. Přináší detailní pohled na celou dobu pozdní antiky, snaží se události popisovat komplexně, nestranně, s využitím mnoha zdrojů včetně nejnovějších poznatků. Věříme, že jej ocení všichni zájemci o historii, filozofii a politiku a že bude cennou pomůckou také pedagogy a jejich žáky.
